Chudoba[1]

Ina Sutta[2], Anguttara Nikája VI. 45

Přeložil Ladislav Král

Chudoba, mniši, je utrpení světa pro toho, kdo se oddává smyslovým potěšením.“ „Tak to je, Pane.“

Když chuďas, strádající nedostatkem a nuzný, se zadluží, též jeho zadluženost je utrpení světa pro toho, kdo se oddává smyslovým potěšením.“ „Tak to je, Pane.“

A když tento chudý člověk, zadlužen, slíbí platit úrok, toto placení úroku je též utrpení světa pro toho, kdo se oddává smyslovým potěšením.“ „Tak to je, Pane.“

A když tento chudý člověk nemůže zaplatit úrok z dluhu a je na něj činěn nátlak věřiteli, tento nátlak je též utrpení světa pro toho, kdo se oddává smyslovým potěšením.“ „Tak to je, Pane.“

A když pod nátlakem chudý člověk je stále neschopen zaplatit a věřitelé ho neustále pronásledují, takové soužení je též utrpení světa pro toho, kdo se oddává smyslovým potěšením.“ „Tak to je, Pane.“

A když, sužován a stále neschopen platit, je vsazen chudý člověk do vězení, toto uvěznění je též utrpení světa pro toho, kdo se oddává smyslovým potěšením.“ „Tak to je, Pane.“

Tak, mniši, chudoba, zadluženost, placení úroků, nátlak a sužování věřiteli, uvěznění – toto vše je utrpení světa pro toho, kdo se oddává smyslovým potěšením.“

Podobné, mniši, je to s někým, kdo postrádá důvěru v prospěšné kvality, kdo nemá žádný stud nebo morální strach ve vztahu k prospěšným kvalitám, žádnou energii či moudrost ve vztahu k prospěšným kvalitám. Takový člověk je nazývám chudým, strádajícím a nuzným v Disciplíně Vznešeného.“

A nyní, když takový člověk, který je chudý, strádající a nuzný skrz nedostatek důvěry, studu, morálního strachu, energie a moudrosti ohledně prospěšných kvalit, jedná špatně ve svých skutcích, slovech a myšlenkách, to nazývám úpadkem do zadluženosti.“

Jestliže, aby zakryl své špatné jednání ve skutcích, slovech a myšlenkách, v sobě skrývá zlá přání; jestliže touží, plánuje, volí svá slova a pokouší se chovat takovým způsobem, aby nikdo nepoznal jeho pravou povahu – to nazývám úrokem (placeným z jeho morálního dluhu).“[3]

Potom o něm ctnostní mniši mluví takto: „Tento ctihodný mnich jedná tak, chová se takovým a takovým způsobem.“ Toto nazývám nátlakem na něj.“

Když se uchýlí do lesa, na kořen stromu nebo na osamělé místo, je přemožen zlem, neprospěšnými myšlenkami spojenými s výčitkami svědomí. To nazývám jeho soužením.“

Taková (morálně) chudá, strádající a nuzná osoba špatného chování, s rozpadem těla, po smrti, bude spoutána okovy pekla nebo okovy zvířecího světa. A já neznám žádné jiné vězení, mniši, které je tak kruté, tak drsné, tak bolestivé a takovou překážkou k dosažení nepřekonatelného bezpečí (tj. Nibbány) od otroctví jakým jsou pouta pekla a zvířecího světa.“




[1] Přel. z knihy: NUMERICAL DISCOURSES OF THE BUDDHA (An Anthology of Suttas from Anguttara Niaya). Translated and edited from Pāli by Nyanaponika Thera & Bhikkhu Bodhi. New Delphi: Vistaar Publications, 2000, s. 162 – 163.

[2] Na portálu „A Handful of Leaves“ je název sutty přeložen jako „Dluh“. Viz http://www.accesstoinsight.org/canon/sutta/anguttara/an06-045.html (Přel. Thanissaro Bhikkhu).

[3] To zvyšuje jeho morální zadluženost skrz jeho špatné jednání.